Sex and Religion

Rok: 2010

Anotace: Tak je to tu! Poslední část tohoto nic neříkajícího příběhu naplněného zoufalstvím a nikdy nenaplněnou touhou po lásce a štěstí. Doufám, že se Vám tato cesta do hlubin mé duše, do hlubin mých představ o Smrti líbila, že se k onomu příběhu třeba ještě někdy vrátíte a přečtete si jej znovu, stejně nadšeně, jako když jste jej četli poprvé. Chci Vám poděkovat za Vaše komentáře, které mne vždy vedli dál, za vaši zvídavost ohledně něj a chci vyjádřit touhu, očekávání, že vám onen příběh něco dal, sic byl nevýrazný a nic neříkající. Snad - budu doufat, stejně jako Alexander, že se Vám bude náš epilog - JEHO epilog líbit.

 Tudíž… začtěme se naposledy do jejich příběhu. Příběhu lásky z dob, kdy takovéto příběhy ještě existovaly! Tato část jest bez písničky, avšak snad nevadí…

 Rok: 2010

Anotace: Dlouho jsem sem ničím nepřispěl, že? Již přes 48 hodin. Jak smutné *pokývá hlavou* avšak snad se Vám tato část bude líbit, myslím, že vysvětluje téměř vše *zasměje se*

Mám za sebou polovinu strašlivého domácího úkolu do Datových Komunikací. Ještě mne čeká jeden - ten nejhorší. Vůbec si nevěřím. Ani to, že spolužáci nemají ještě ani jeden, mne neuklidňuje. Zradil jsem sám sebe.

Jistým způsobem se teď cítím jako Alexander, když neochránil svého milovaného.

Dost povídání, jde se tvořit. Není čas ne vzletná slova plná lásky k Vám a ke psaní. Nebo snad ano?

 Rok: 2010

Anotace: Huh.. omlouvám se, že je tento díl trochu slabým, takže večer dodám ještě jeden, abych Vám to vynahradil *s láskou je pozoruje*. Nicméně, pokud je možné předávkovat se přesnídávkami, pak se mi to povedlo. Mám v sobě z trémy čtyři a chce se mi zvracet. Zlá, zákeřná ekonomika. Ale o tom až příště.

Budou doufat, že se líbí.. a plánuji, že vás zas někdy všechny ukecám přijet do Brna na sraz. Co y jste tomu říkali? Než začne být velké horko.. ale nejspíš se mi to nepovede. Srazy ve třech vskutku nejsou zábavné. Ne-e!

SONGFIC:  Orenji no Taiyou - Hyde/Gackt

 Rok: 2010

Anotace: Další povídka ze sbírky Řádu, která v podstatě ve vašich hlavičkách stále pozbývá smyslu, nemýlím se? *zákeřný smích* avšak nevadí, třeba pochopíte. Tentokrát jsem se nechal inspirovat skladbou The Final od Dir en Grey. Je úžasná. Miluji ji. Přesto jak onou skupinou pohrdám, ona je skvělá.

Krátká anotace, že? Ale já nevím co psát, čím vás ještě víc navnadit, aby jste si povídku přečetli.

Budu spoléhat an to, že mne milujete stejně, jako já miluji Vás.

Bezmezně, oddaně, žárlivě.

 Rok: 2010

Anotace:  Povídka tentokrát věnovaná všem a zároveň nikomu. Vskutku nepředpokládám, že pochopíte odkaz této části textu, stejně však nedokáži uhasit plamen, který se ve mne zdvihá, že pochopíte aspoň malilinkatou část z něj a proto bude toto dílo uznáno.

Nebylo sic psáno ve spěchu, přec však myslím, že obsahuje mnoho stylistických nedostatků, které však v tento den nemám nijak náladu zkoumat a opravovat. Jsem hrdý na dílo, které jsem takto stvořil.

Takže všem a zároveň nikomu.

Pozn: SONGFIC (Celine Dion - Live)