Být Malfoy
Být Malfoy.
Vždy mi ta slova vštěpovali do hlavy: Být Malfoy. Avšak co to znamená? Co je to: chovat se jako Malfoy, dýchat jako Malfoy, chovat se jako Malfoy.
Malfoy… prokleté jméno, kterému dělám čest - přesně tak, jak mne učili. Pózy, na které si tělo časem již navyklo, monology, naučené nazpaměť ve stylu mého čistokrevného rodu. Nenávist hluboce v něm zakořeněná, pro jeho čistotu a neposkvrněnost - a také vražednou oddanost silám temnoty.
Učili mne být správným synem svého otce, být správným dědicem svého staletého odkazu a zajisté, být oddaným, trpělivým a ochotným sluhou Temného pána.
Toto znamenalo Být Malfoy - na očích veřejnosti, být úlisným hadem, nenápadně tahajícím za nitky v pozadí ku vlastnímu prospěchu. Být krutým, aristokraticky chladným, necitelným, jako ostrý ledový vítr, který mé tváře šlehá rok co rok, každou zimu… stříbrný vánek plný vloček - bílých, jako má pleť. Dědictví Malfoyů.
Pohrdání, nenávist, opovržení, šílenství - to vše skryté za ledově klidnou maskou tváře, důstojně pozvednutou na důkaz své nadřazenosti. Krutost, zpola ukrytou za clonou šedých očí, lemovaných hustými řasami.
Být Malfoy.